Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Český Tramping a Sudety.

Nedávno jsem zjistil, že jsou málo známé trampské osady našeho kraje a kamarádi i další hlavně mladí lidé, se domnívají, že u nás ve válečných letech 1940 - 1945 existovaly  trampské osady.  Nechápal jsem, jak si může někdo myslet, že v oněch dobách, tady mohl volně vegetovat Tramping. Je mi jasné, že mnoho lidí dodnes nezná zvláštní specifikum našeho nešťastného kraje, který byl ke konci války poničen nálety a později díky odsunu,  rozkrádání a devastace celý zničen. Většina těch co sem pak přišli, se zde necítili doma a tak ničili vše, co se nedalo odvézt. Město Sokolov mělo být dokonce zbouráno, díky obrovskému poničení z amerického bombardování a po odsunu Němců. Místo něho tu měl být hnědouhelný důl. Zbylo zde jen několik cest a silniček, které vedly do prázdných vesnic a pustých polí a luk. Aleje ovocných stromů většinou končily u hromady kamení. Zůstala po nich jen německá a po r. 1948 i česká jména na mapách. sollim.jpg

Jméno našeho kraje - Sudety ale nejsou potupným německým názvem, nýbrž starořímské a Keltské jméno zdejšího pohoří! Podle historika Tomáše Tyla je pojem jména Sudety poprvé písemně zachycen v díle slavného Alexandrijského geografa Claudia Ptolemaia v letech 166 - 178 po Kr. ve formě Sudeta óré, jako Sudeti montés (Sudetské hory či pohoří). V překladu se to pak nazývá - Kančí hory. Název Sudety, se však stal zprofanovaný a čechy zavržený jako germanofilní, po konci II.Světové války.

Někteří mladší lidé se domnívají, že to zde bylo s trampingem v začátcích I. Republiky stejné jako v jiných částech republiky. Omyl! Celý tento kraj se nazýval Egerland (Chebská země) a nežili zde prakticky žádní češi! Tím je vinen už středověk. Na Karlovarsku Němci osídlili Doupovské hory po porážce husitů ve 13.-14. století. Křižáci pak zlikvidovali nejen husitské posádky v Maštově a Kadani, ale vyvraždili téměř všechno české obyvatelstvo okolních Doupovských hor až ke Karlovým Varům, kam se pak nastěhovali.

Ale teď k Západočeskému (a chcete-li Sudetskému) Trampingu. Tramping v Západních čechách za 2.světové války neexistoval, protože zde nebyli žádní čeští obyvatelé. Ti co tu před válkou bydleli po Mnichovském diktátu a následném německém zabrání pohraničí byli v r. 1938 odsunuti do vnitrozemí. Po dalším obrovském odsunu již německého obyvatelstva po 2.světové válce, zůstala většina vesnic a městeček prázdná. Podle pamětníka J.Kytýře, bylo v Karlových Varech ke konci války zhruba na 150 čechů, kteří zde byli zaměstnáni jako lékaři, číšníci, pekaři, údržbáři a podobně. Většinou zde byli pracovně nasazeni. To bylo samozřejmě ve strašném protikladu k německému obyvatelstvu a německým raněným vojákům, kterých bylo jen ve městě 7. května 1945 až na 85. tisíc. Do prázdných domů a usedlostí v kraji, se po jejich odsunu (r.1946) přistěhovali remigranti z Rumunska, Maďarska, Slovenska, Polska a také Romové ze Slovensko - Maďarských hranic. První co zde bylo zcela zničeno, byly kostelíky, kapličky, boží muka, hřbitovy apod. (Jak na svých cestách po republice závidím třeba Moravským vesnicím, že mohou mít na kraji obce krásnou kapličku. Tady by byla ihned rozmlácená a rozkradená, to už se jaksi stalo součástí zdejšího novodobého folklóru).  Po roce 1948 se začalo s JZD, ale to se zde nemohlo uchytit, protože nebyli lidé, ani domácí zvířata a tak hrstka nových obyvatel sebrala co mohla a vesnice byly opět prázdné. češi sem přicházeli buď jako „zlatokopové" a nebo jako kvalifikovaní dělníci za prací na uranových šachtách v Jáchymově, které byly od května 1945 pod Ruskou správou. V Jáchymově byli také zaměstnáni do r. 1948 němečtí váleční zajatci a potom političtí vězni. Hlavní Velitelství Jáchymovských dolů bylo v Karlových Varech a z Prahy ho řídil Sovětský obchodní rada Volochov.  Na Sokolovsku se po roce 1948 začaly rozšiřovat doly na hnědé uhlí a na Karlovarsku otevírat porcelánky. Protože hodně kvalifikovaného českého obyvatelstva přicházelo začátkem padesátých let z Prahy a okolí, bylo mezi nimi i hodně lidí odchovaných trampingem. Tady v tomto prostředí mohli díky novým možnostem jak v bydlení, tak tehdy lepším platovým podmínkám (pohraniční příplatky), zakládat rodiny a svým dětem předávat zkušenosti ze svých znalostí trampingu. Proto, děti které sem přišly a nebo se tu už narodily, začínaly po vzoru svých otcům objevovat tramping ve svém okolí a zakládat nové osady. Takže se dá říci, že se v padesátých a šedesátých letech v Západních čechách znovu narodil tramping!

  Některé kroniky se zmiòují o  starších osadách ještě z první republiky. Hlavní zdroj informací na tohle téma je možno brát od Boba Hurikána, z jeho knížky „ Dějiny Trampingu."  Mezi nespočetnými jmény osad je možno nalézt i jména těch, co jsou z  našeho kraje.

 Mezi prvními  je zmiòována osada Kamarád.  Tato osada byla zřejmě první a tehdy jedinou trampskou osadou (r. 1933) u Karlových Varů. Měla kolem 10 členů, které vedl šerif Arna Krumhanzl. Osada Kamarád se v tehdejší německé záplavě hrdě hlásila ke svému češství a také dovedla zazpívat mnoho českých písniček. Se svými písničkami byli zdejší trampové známi široko daleko.

Pak je tu osada Růžové Údolí.  Podle některých znalců, jmenovitě třeba Tonyho z Chodova, měla tato osada svůj camp v okolí Růžového vrchu nad Horním nádražím  na pokraji Karlových Varů. To znamená, že osada Kamarád mohla být nedaleko. Jejich místo už se dnes bude asi těžko hledat. Jen se ví, že osada Růžového údolí byla založena v r. 1934 Mildou Kubíkem, jenž se stal populárním mezi lyžaři svými pomalovanými prkny. Milda také zastával úřad šerifa.

 Za II. světové války v našem, tehdy většinou německy mluvícím  kraji, nebyly žádné osady, to je česká trampská záležitost! Tady byly jen oddíly Hitlerjugend ale český Tramping tu nebyl. Jen ve Varech byla na konci války  hrstka nasazených čechů a ti asi neběhali po lesích. Tady by je v každé německé vesnici stříleli jako vojenské zběhy, nebo uprchlíky z koncentračních táborů. V roce 1945 by je pak zastřelili jak Američané, tak i Němci. Abych se ujistil, zdali mám pravdu,obrátil jsem se na dosud jezdícího nejstaršího trampa z našeho kraje Sigiho (1934) a  zde jsou jeho slova.:

Ahoj Franku !

     Moc Ti toho asi nepřispěji. Ano byl jsem tu celou válku a máš pravdu v tom, že české pojetí trampingu je jedinečný , neváhám říci světový fenomén, který Němci neznají. A tady skutečně téměř žádní  češi nebyli . Smíšená manželství ano. V Hitlerjugend jsem nebyl,a protože mě na konci války bylo teprve deset let, tak si nevzpomínám, že by tu vznikly trampské osady. Ale vznikly tu skautské oddíly a to i v Božíčanech, kde jsem žil a taky jsem byl členem. do r. 1949.Stačil jsem se ještě stát rádcem a zrušili nás. Až v roce 1950 v Sokolově, kde jsem se učil v Chem. závodech jsem se dostal k trampům. Na internátu totiž byli kluci z Prahy, kteří trampovali s rodiči i za války a založili na intru trampskou osadu s názvem Bonanza. Neměli jsme chatu. Jen jsme jezdili na náš plácek k Nové Vsi . To bylo na břehu Novoveského potoka mezi Stříbrnou a Šindelovou. Po vyučení jsme se rozutekli, a když jsem se vrátil po vojně na náš plácek, našel jsem jen ohořelé zbytky Totemu a zarostlé sedátka v trávě. Pak přišlv jiné starosti ( 50 . léta ). K trampování jsem se vrátil až po rozvodu v 70 létech . A to přes písničky. Ale to zase není až tak dávná historie. 

    Je rozhodně záslužné, že se někdo zaobírá historií Trampingu i v našich, jinak silně zanedbávaných končinách a držím ti palce.             Ahoj !  Sigi  

K události hodné zaznamenání došlo 7. května, když generál Taylor z 1. pěší divize přijímal v Lokti u Karlových Varů kapitulaci velitele německých jednotek tohoto kraje, generála Osterkampa. Ten na kapitulační listinu napsal jako místo kapitulace: "Elbogen (Loket), Sudetenland". Taylor přeškrtl slovo Sudetenland a se slovy: "Neexistuje" napsal místo toho: "Czechoslovakia".

L.F.Nykl.