Při listování v zažloutlých cancácích, tlustých kronikách, fotkovně i při obracení placek na zdech, se mi často objevuje jméno Skalní Démon. Každý kdo jezdil na potlachy starých známých osad našeho kraje, nutně tam musel zavítat. Byl to opuštěný lom za vesnicí Jindřichovice směr Kraslice, kde bylo uprostřed lesa zarostlé malé jezírko a nad ním totem s ohništěm. To vše v krásné a ničím nedotčené přírodě, kde se scházely generace trampů skoro po čtyřicet let. Svůj domov zde měly osady T.O.Yak, T.O.Z. Poutník, T.O.Z.Sovák, T.O.Skaláci, T.O.Z. Guadalcanal, T.O. Fort Alaska i další. Vždy jsme tam rádi jezdili, protože tam byla dobrá parta a kamarádské prostředí. Skalní Démon byl prostě středem dění Sokolovského, Karlovarského  i Chebského trampingu. Mnohokrát se úřady snažili tento camp zničit, nebo alespoò zakázat, ale bez výsledku. Až přišel převrat a to co nedokázali komunističtí mocipáni po desítky let, dokázal za dva roky nový majitel, lačnící po penězích. Žádní slavní Ochránci přírody se neozvali a trampové, protože nemají nad sebou žádnou organizaci , neměli ani u nikoho zastání. Marně psali a  volali na všechny strany, že se otevřením málo výnosného kamenolomu  nenapravitelně zničí krásný kus přírody, ale nikdo je neposlouchal. Tak kamarádi z T.O.Yak  a T.O.Z. Poutník ze Sokolova, svolali 30.10. 1993 na camp Skalní Démon Trampskou rozlučku a sešlo se nás tam v prvním podzimním mrazíku asi 80 kamarádů. Dnes, po 14 letech je prý kamenolom zrušen a Skalní Démon je zase otevřen, ale už je asi pozdě. Ti co tam kdysi jezdili už jsou dnes v letech a mladá generace trampů která by se tam znovu vydala, se jaksi neobjevuje. často když stojím na nádraží sám, vzpomínám na místo, které se ozývalo rykem a zpěvem kamarádů a kde bylo tak krásně. Teď zůstává opuštěno, zničeno buldozery a náklaďáky a tiše mlčí. Proto, je tu tahle vzpomínka na jeden z nejkrásnějších koutů naší přírody na -  camp Skalní Démon.

 Frank.