Výplody „inteligence“ úředníků z dob nedávno minulých. Dnes se zdají být úsměvné, ale tehdy svojí tupostí tito úředníci zasahovali do života nás všech. Je mi jasné, že všude je něco, třeba v USA získávají maturitu na školách hlavně slavní hráči baseballu i když jsou někdy pologramotní a u nás pak stačilo vstoupit do Svazu mládeže nebo KSČ. (Většina z nich je dodnes ve vládě a v Parlamentu.)

Já jsem byl ve svých 17 letech (rok 1961) členem "Organizované skupiny s úmyslem rozvracet socialistické soužití" a pak jsem za to byl 3 roky v kriminále. Byli jsme jen volná trampská parta s názvem Psanci. Tehdy jsem na svou adresu slyšel krásný výrok soudce Bartůňka: „Na hlavě máte, na bradě máte, ale v hlavě asi nemáte.“ Když jsem po necelých dvou letech žádal o podmínečné propuštění, přišel posudek z Uličního Výboru v Bulharské ulici v Karl. Varech, kde jsem před tím bydlel.. "Má hluboké sklony k západní módě a západní kultuře, výstředně se chová a výstředně se obléká. Proto jeho propuštění před koncem trestu nedoporučujeme." Tak jsem seděl dál.  Po Chartě 77 jsem byl vyhozen ze zaměstnání a vždy tam kde jsem se ucházel o práci, dostali zamítavý telefonát z STB. Na podiu jsem se  svou trampskou kapelou Pekelníci nesměl vystupovat, z písniček co jsem složil bylo mé jméno vyškrtnuto a já byl odstaven. Prý pro své politické názory.

Na Bečovsku, kam jsme jezdili do lesů byl zdejší fantom SNB Nadporučík Kroupa. Ten si mne nikterak neoblíbil, spíše naopak. Kdykoliv se dozvěděl, že tam přijedu, už mě hledal s dalšími členy SNB po lese a nebo mě chytil ve zdejší hospodě. Měl jsem ho pořád v patách. Když mi v r. 1970  v Bečově zabavil po neoprávněném zatčení a následné prohlídce mojí Bibli Kralickou, kterou jsem si vozil na vandr sebou, začal v ní listovat a pak se zeptal: „ Na co to máte?“ „Občas se do ní u ohně dívám a přemýšlím. Jsou to moudrosti věků“, odpověděl jsem. Kroupa se prudce postavil a zařval s plných plic: „ Tady vidím Starý a Nový zákon, my vám ale ukážeme náš proletářský Nový zákon!“ Pak ho od policie vyhodili a on se odstěhoval do Ostrova. Ani tam na mě nezapomněl. Když mi potom po létech kamarádi řekli, že s ním mluvili někde ve skladu, kde pak pracoval, jeho první slova na mou adresu prý byla: „A co ten Nykl, už sedí? Ne? Vždyť to je protikomunistický zločinec! To jsou blbci ty soudci. Proč ho nezavřou? To snad není možný, takoví blbci!“

Po  Chartě 77, kdy jsem se musel nedobrovolně  vystěhovat z Varů do Chodova do vedlejšího okresu Sokolov, bylo to zdůvodněno tak, „abych svými politickými názory nemohl ovlivňovat Karlovarskou veřejnost,“ a tak jsem krátký čas bydlel na ubytovně fabriky, kde jsem konečně pod dohledem STB sehnal práci, ve fabrice  Chodos. Jednou tam honili jakéhosi zlodějíčka co vykrádal trafiky a našli ho podle toho, že nebral žádné luxusní cigarety, jejich anglickým nápisům totiž nerozuměl, tak bral jen značku Mars. Tu znal. Zeptali se dalších zlodějů, kdo z nich kouří jen cigarety zn. Mars a měli ho. Při prohlídce jeho skřínky tam našli hromadu těchto cigaret, ale dotyčný se vypařil. Tak mu dali na postel papír s předvoláním na Chodovské SNB a v rubrice - Dostavte se - napsali rukou - „kdikoliv“. Hned jsem pochopil, kam jsem se dostal, do kraje Divokého Západu České republiky. Němci museli odejít a místo nich se sem nastěhovali hlavně ze středních Čech, pologramotní zlatokopové. Dobře mi tak, jak už jsem pochopil, dodnes mi úřady nepomohly protože tam zůstali stále ti stejní úředníci! Takže už 25 let čekám na nějakou rehabilitaci od státu a dnes už od MO. Třetí Odboj je pro mne zřejmě nedostupný. Úředníci jsou nesmrtelní a dobře placení. Nikdy se nezmění a přežijí ze každého režimu!

Frank Nykl.